Pavel "Franz" Zaigla se narodil v Uherském Hradišti 6. srpna 1941.
Na Moravském Slovácku v podhůří Bílých Karpat má rod Zaiglů prokazatelně od 16. století své prastaré rodové kořeny.
Absolvent UMPRUM dr. Z. Nejedlého, ateliér ak. sochaře Luďka Havelky, obor tvarování výrobků z nových hmot.
Díky nekonformním názorům a vyhraněným postojům k tehdejší společnosti se vystudovanému oboru po léta nemohl věnovat a samostatná výtvarná tvorba či obsazení výstavy nepřipadaly vůbec v úvahu. A tak pracoval jako dělník u Jugstavu n. p. Brno, ve skladu řeziva u n. p. TON v Uherském Hradišti, na stavbě přehrady Šance na řece Morávce v Beskydech a jako závozník v n. p. Pivovar Jarošov.
Část první - až po této švejkovské anabázi najde konečně své uplatnění jako výtvarník na Ostravsku, kde bude žít i se svou rodinou do srpna 1978. Poměrně za velmi krátkou dobu se Zaigla vypracoval jako grafik-architekt ve výstavnictví. Počátkem 70. let se stává členem DILA v Ostravě a poprvé přichází aktivně do jižních Čech jako člen výtvarného kolektivu grafiků a architektů při celostátní výstavě "Země živitelka" v Č. Budějovicích. “Moje tehdejší výstavy byly návrhy a realizace výstavních pavilonů, kterých jsem byl autorem!” Od této doby, jak sám přiznává, je k jihočeskému regionu citově připoután.
Autorova výtvarná činnost v bývalé Československé republice není právě dlouhá, jelikož v srpnu 1978 odjíždí Zaigla na studijní cestu do Rakouska, Švýcarska a Francie a zůstal natrvalo s rodinou v Německu, kde žije dodnes, a to již téměř 40 let. Přes tuto krátkou dobu samostatné výtvarné činnosti v bývalé republice zanechal Zaigla tři realizace v architektuře a materiálu.
REALIZACE v materiálu v Československé republice do srpna 1978:
Zaigla byl v Ostravě vedoucím výtvarníkem a také vedoucím produkce kolektivu výstavnictví Dyhor, kde provedl desítky architektonických návrhů pavilonů, včetně kompletní grafiky pro různé mezinárodní výstavy!
Část druhá - pobyt a výtvarná činnost v cizině
Od podzimu r. 1978 žije autor v Německu, kde nachází uplatnění jako grafik a designér v různých reklamních agenturách, což je pro našince naprosto jiný systém a druh výtvarné práce jako u nás. Jde hlavně např. o ilustrace, typografii a znalost písma jako takového. Jistou dobu se Zaigla etabluje jako ilustrátor v oboru farmacie, lékařství a denního tisku.
Jeho bývalá činnost a zkušenosti ve výtvarnictví přicházejí posléze ke slovu, když Zaigla získává kontakt na pharma konzern Boehringer Mannheim v Mannheimu. Nejprve zde působí jako svobodný grafik a architekt, později přijímá pracovní nabídku a stává se zaměstnancem koncernu, kde přejímá kolektiv pro realizaci výstav koncernu. "To bylo to nejdůležitější, co jsem kdy udělal pro sebe a svou rodinu, byl jsem tím sociálně zajištěn!", říká sám autor. Později přechází Zaigla na zvláštní oddělení "Vzdělávání & Trénink”, kde přebírá zodpovědnost za vytvoření všech graficko-vizuálních podkladů pro potřeby prodejních analýz koncernu. Po sloučení firmy s větším farmaceutickým partnerem Hoffmann La Roche v Basileji se stává Zaigla švýcarských zaměstnancem a pracuje nadále ve speciálním oddělení nového “Corporate identity” koncernu ROCHE pro veřejnost. Ke konci své pracovní kariéry přebírá funkci "International Event Management, Communication & Art Manager" pro Německo. Na přání vedení koncernu zůstává smluvně po dalších 5 let výtvarným poradcem vedení.
Část třetí - autor o sobě
“Přes značné pracovní vytížení v rámci pevného zaměstnání jsem byl schopen se věnovat své privátní tvorbě. Naopak tato finanční základna mě poskytla svobodu a volnost, kterou jsem potřeboval do další činnosti. Koncem r. 1981 se stávám čestným členem evropského kulturního okruhu v Baden - Badenu a o tři roky později zde dostávám zlatou medaili pro umění a kulturu Evropy - "Amidel´ Europe" za obraz "Srpen 1968".
Začátkem 80. let jsem se zúčastnil mnoha společných výstav v Mnichově, Berlíně, Mainzu, Augsburku, Baden-Badenu a také ve francouzském Nancy a Strasburgu. Jako jednotlivec ve Wachenheimu a v Mannheimu. První a jedinou výstavu v zemi, kde jsem se narodil se mi podařilo uskutečnit v březnu 2013 v Třeboni. Já nejsem prosím vyloženě malíř a ani typ, který pořádá své výstavy, a tak obrazy nabízí veřejnosti. Své obrazy používám spíše jako výtvarnou část konceptu projektu v architektuře, kterým se právě zabývám. Řekl bych, že "užité umění v architektuře" bude správný název tvorby, kterou mám rád. Na této výstavě Vám předkládám dvě plastiky "sochařského designu", jak já to nazývám. Takových projektů větších či menších bylo dost a já už ani nevím, co to bylo.
Některé ale zůstanou dobře v mé paměti jako např. poslední téma "Velká iluze", který je v přijímacím sále ministerstva obrany v Bratislavě. Malou kopii Vám předkládám k posouzení.
Jaká témata rád maluji? No v podstatě mě opravdu zajímají jen dvě, a to je erotika a politika. Erotika proto, že je to ve mě a chci se k tomu výtvarně vyjádřit. Myslím si, že mám k tomu jistou dávku kompetence z uplynulého času, a tak se mohu s divákem podělit o pocity v této oblasti. Nechci nikoho urážet ani zraňovat, moje náměty nejsou vulgární, a tak když se na Vaši tváři objeví mírné pousmání, učinil jsem věci za dost. Politika proto, že náš současný svět, tak zvané globalizace, je nespravedlnost sama. Lidé se prostě nepoučí z historie, a tak jejich závist, intolerance a touhy po majetku, vytvářejí stále nové konflikty lidské společnosti. Každé zlo je perverze vybočující z kánonu normality, a proto by nemělo zůstat u nás bez povšimnutí. Snažím se tedy do svých obrazů zakódovat pro diváka nějaké poselství, ať už z erotického či kriticky společenského obsahu. Když budete pozornými diváky, bude Vámi jistě objeveno! Ať už ve vás vyvolají moje obrazy pozitivní či negativní pocity, mého cíle bylo dosaženo. Došlo ke komunikaci mezi Vámi a obrazem, kterého jsem autorem. Víc si nemohu přát.
Celý svět je muž a žena, chlapec a děvče.
Je to vlastně kruh. Je třeba být uvnitř toho kruhu.
Ota Pavel, novinář a spisovatel
Barva je světlo.
Světlo je teplo.
Teplo je energie.
Energie je život.
Život je barva.
Já jsem si svůj kruh vytvořil
Pavel “Franz” Zaigla, autor
Autor žije dnes také střídavě v překrásné krajině jižních Čech mezi rybníky “Chlumecké rybniční soustavy”, kde se na své chalupě stále věnuje aktivní výtvarné činnosti v atelieru užitého umění, designu a architektury.
V současné době je autorem realizace nového konceptu pojetí renesančních a secesních interiérů radnice města Nová Bystřice.
Výstavní plán se připravuje.
Galerie Knížecí dvůr
Knížecí dvůr z.s.
nám. Čsl. armády 26
373 41 Hluboká nad Vltavou
mail: galerie@knizecidvur.cz
tel.: 734 153 752 – galerie (v otvírací době)
603 442 090 – Pavel Frelich