Díla tohoto autora jsou k dispozici v našem e-shopu!

Kubínová Renata

Renata Kubínová-Nováková se narodila 19.října 1948 v Českých Budějovicích rodičům Magdaléně Novákové rozené Šrůtkové, dlouholeté tajemnici ČFVU v Českých Budějovicích a Stanislavu Novákovi, elektrotechnikovi a krátce majiteli rodinného elektrozávodu v Českých Budějovicích.

• 1963 – 1967 studovala na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni obor výtvarné zpracování keramiky u Bohumila Dobiáše st., Bohumila Dobiáše ml. a L. Christa
• 1967 -1970 pracovala v keramické dílně družstva Jihotvar v Hrdějovicích u Českých Budějovic
• 1969 provdala se za keramika Ivana Hodonského. Manželství trvalo do roku 1975
• 1970 – 1972 studovala na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Získala „pedagogické minimum“
• 1970 – 1991 se věnovala pedagogické činnosti na Základních uměleckých školách v Českých Budějovicích, Trhových Svinech a Borovanech
• 1977 provdala se za JUDr. Jaroslava Kubína. V témže roce vznikají prvé tapisérie art protis realizované v brněnské Vlněně 2
• 1993 - 2009 mimo vlastní výtvarné činnosti otevřela galerii Zlatá reneta na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích. Během galerijní činnosti spolupracovala s více jak sedmdesáti autory z Čech, Moravy a zahraničí. Mimo jiné byla v galerii zastoupena díla A. Borna, V. Suchánka, O. Kulhánka, V. Komárka, J. Mocka a mnoha jiných. Jako kurátorka představovala veřejnosti práce z oblasti uměleckých řemesel keramiky, skla, šperkařství či fotografie.

V současnosti se autorka věnuje především malbě na keramické kachle a fotografii. Ohlédneme-li se za stávající tvorbou Renaty Kubínové-Novákové můžeme konstatovat, že v průběhu téměř padesáti let tvůrčí činnosti si vybudovala polohu, jejíž jádro formuje cit pro hmotu (materiál) se kterým pracuje. Výtvarné řemeslo ji obklopovalo již od dětství. Vědomé základy pak položila bechyňská keramická škola, která „dodala“ nejen potřebné řemeslné návyky, ale i dobové estetické postuláty: respekt k materiálu, vnímání jeho osobitých vlastností a jejich využití při sdělování obsahu díla. Z pohledu námětu jde především o vztah k přírodě či základním elementům přírodního dění. Již její keramická tvorba napovídala, že autorka půjde především cestou vlastního sebevyjádření v materiálu. Byly to keramické kachle, které ji umožňovaly skládat výtvarné znaky v pečlivě komponované uzavřené ploše. V daleko větší míře mohla tuto schopnost rozvíjet v oblasti textilie při tvorbě art protisů. Hledání výsledného dojmu pomocí vlněných vláken jí otevíralo cestu k realizaci svého malířského nazírání na skutečnost. Úcta k materiálu a jeho pochopení ji umožnily vyhnout se úskalím plynoucím ze „snadnosti“ této technologie. Nová výtvarná metoda tvořila základ její osobité výtvarné poetiky. Malované kachle v současné etapě tvorby v sobě spojují výše uvedené principy s expresivním štětcovým rukopisem a sytou barevností. Také zde sehrává zásadní roli znak a interpretace ozvláštněné reality v uzavřené ploše obrazu. Shrneme-li, máme před sebou dílo řemeslně i umělecky poctivé, které odráželo a odráží pokornou snahu autorky dobrat se svébytné výtvarné výpovědi o sobě a o světě.

Jaromír Procházka, únor 2016

Výstavy autora