Kazdová Jaroslava

MŮJ VZTAH K PRÁCI SE SKLEM:
Jak lze z data mého narození vyčíst, z kapsy mi pomalu kouká parte. Nicméně jsem se rozhodla už před sedmi lety, že nebudu čekat na smrt s rukama v klíně a začala jsem se zajímat, co se zbytkem života dál…
V mládí jsem se zabývala mnoha činnostmi – od šití, přes pletení, háčkování, malování obrazů, tvořivostí, která nahrazovala tehdejší nedostatek čehokoliv tady v bývalém Československu. Všechno zlé je na druhé straně pro něco dobré, my jsme se naučili tvořit.
Po odchodu do penze jsem objevila na internetu ručně vinuté perle a byla jsem ztracena. Tady skončily veškeré moje předešlé činnosti. Ihned jsem absolvovala základní kurz ručně vinutých perel, pak postupně sehnala všechno potřebné a pustila se do toho. Byla jsem nadšena, jak budu ovládat hmotu. Hmota ale ovládala mne a první rok šly téměř všechny mé „výrobky“ do odpadkového koše. Nicméně – nepovolila jsem a všechen volný čas jsem trávila u sklářského kahanu. Pozor, je to silně návykové!
Stává se mi, že se probudím třeba ve tři hodiny k ránu a napadne mne něco nového, co bych chtěla vytvořit. Nemohu se dočkat rána a ihned upaluji ke kahanu. Takto mne naposledy napadl Cyklus Modrá planeta, kam patří šperky s názvy Vodopád, Polární záře, Vulkán, Bouře a podobně, je pro mne výzvou vtisknout svoje představy do skla. Tento cyklus je na této výstavě k vidění.

Výstavy autora